Kázání

Vzešla nad tebou Hospodinova sláva!

Mt 2:1-12   Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.  Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém;  svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Oni mu odpověděli:„V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka:  A ty, Betléme, v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele. Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl:  Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit.  Oni krále vyslechli

Nyní propouštíš, Pane, svého služebníka.

Lk 2:25-32  V  Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním. Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše. A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předpisoval Zákon,  vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha:  Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova,  neboť mé oči viděly tvé spasení,  které jsi připravil přede všemi národy–   světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael.

Mějte se na pozoru!

Mk 13:1-13   A když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků:„Pohleď, Mistře, jaké to kameny a jaké stavby!“  2 Ježíš mu řekl:„Obdivuješ ty velké stavby? Nezůstane z nich kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“  3 Když seděl na Olivové hoře naproti chrámu a byli sami, zeptali se ho Petr, Jakub, Jan a Ondřej:  4 „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení, až se začne všechno schylovat ke konci!“  5 Ježíš jim odpověděl:„Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.  6 Mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat:‚Já jsem to‘ a svedou mnohé.  7 Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se! Musí to být, ale to ještě nebude konec.  8 Povstane národ proti národu a království proti království, v mnohých krajinách budou zemětřesení, bude hlad. To bude teprve začátek bolestí.  9 Vy sami se mějte na pozoru! Budou vás vydávat soudům, budete biti

Naději máme v Kristu

kázání Jany Hofmanové (farářka Brno I.) Ef 1:15-23 15 Proto i já, když jsem uslyšel o vaší víře v Pána Ježíše a lásce ke všem bratřím, 16 nepřestávám za vás děkovat a stále na vás pamatuji ve svých modlitbách. 17 Prosím, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti a zjevení, abyste ho poznali 18 a osvíceným vnitřním zrakem viděli, k jaké naději vás povolal, jak bohaté a slavné je vaše dědictví v jeho svatém lidu 19 a jak nesmírně veliký je ve své moci k nám, kteří věříme. 20 Sílu svého mocného působení prokázal přece na Kristu: Vzkřísil ho z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích, 21 vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i panstva, nad všechna jména, která jsou vzývána, jak v tomto věku, tak i v budoucím. 22 ‚Všechno podrobil pod jeho nohy‘ a ustanovil jej svrchovanou hlavou církve, 23 která

Králův advent

Mk 11:1-11  Když se blížili k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků  a řekl jim: Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned, jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte!  A řekne-li vám někdo: Co to děláte?, odpovězte: Pán je potřebuje a hned je sem zas vrátí.  Vyšli a na rozcestí nalezli oslátko přivázané venku u dveří. Když je odvazovali, někteří z těch, kteří tam stáli, jim řekli: Co to děláte, že odvazujete to oslátko?  Odpověděli jim tak, jak Ježíš přikázal, a oni je nechali. Oslátko přivedli k Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště a on se na ně posadil. Mnozí rozprostřeli na cestu své pláště a jiní zelené ratolesti z polí. A ti, kdo šli před ním i za ním, volali: Hosanna!  Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově, požehnáno buď

Život ztratit a život získat

Mk 8:31-38  A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát.  A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.  On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: Jdi mi z cesty, satane; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka! Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.  35 Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej.  Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život?  Zač by mohl člověk získat zpět svůj život?  38 Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, za toho se bude stydět

Neboj se, jen věř!

Mk 5,21-43 Když se Ježíš přeplavil v lodi opět na druhou stranu a byl ještě na břehu moře, shromáždil se k němu velký zástup. Tu přišel jeden představený synagógy, jménem Jairos, a sotva Ježíše spatřil, padl mu k nohám a úpěnlivě ho prosil:„Má dcerka umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila!  Ježíš odešel s ním. Velký zástup šel za ním a tlačil se na něj.  Byla tam jedna žena, která měla dvanáct let krvácení.  Podstoupila mnohé léčení u mnoha lékařů a vynaložila všecko, co měla, ale nic jí nepomohlo, naopak, šlo to s ní stále k horšímu.  Když se doslechla o Ježíšovi, přišla zezadu v zástupu a dotkla se jeho šatu.  Říkala si totiž:„Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!   A rázem jí přestalo krvácení a ucítila v těle, že je vyléčena ze svého trápení.  Ježíš hned poznal, že z něho vyšla síla, otočil se v

Co je ti po nás, Synu Boží?!

Mk 5:1-20  Přijeli na protější břeh moře do krajiny gerasenské. Sotva Ježíš vystoupil z lodi, vyšel proti němu z hrobů člověk posedlý nečistým duchem. Ten bydlel v hrobech a nikdo ho nedokázal spoutat už ani řetězy. Často už ho spoutali okovy i řetězy, ale on řetězy ze sebe vždy strhal a okovy rozlámal. Nikdo neměl sílu ho zkrotit. A stále v noci i ve dne křičel mezi hroby a na horách a bil do sebe kamením. Když spatřil zdálky Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem  a hrozně křičel: Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Při Bohu tě zapřísahám, netrap mě!  Ježíš mu totiž řekl:Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!  A zeptal se ho:„Jaké je tvé jméno? Odpověděl: Mé jméno je‚Legie‘, poněvadž je nás mnoho. A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny.  Páslo se tam na svahu hory veliké stádo vepřů.  12 Ti

Pánem i nad sobotou

Mk 2:23 – 3:6  Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů.  Farizeové mu řekli: Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí! Odpověděl jim:„Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním?  26 Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?  A řekl jim: Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.  Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou. Vešel opět do synagógy; a byl tam člověk s odumřelou rukou.  Číhali na něj, uzdraví-li ho v sobotu, aby jej obžalovali. On řekl tomu člověku s odumřelou rukou:„Vstaň a pojď doprostřed! Pak se jich zeptal: Je dovoleno v sobotu jednat dobře, či zle, život zachránit, či utratit? Ale oni mlčeli. Tu se

« Starší příspěvky Novější příspěvky »