Mk 2:23 – 3:6  Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů.  Farizeové mu řekli: Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí! Odpověděl jim:„Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním?  26 Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?  A řekl jim: Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.  Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou. Vešel opět do synagógy; a byl tam člověk s odumřelou rukou.  Číhali na něj, uzdraví-li ho v sobotu, aby jej obžalovali. On řekl tomu člověku s odumřelou rukou:„Vstaň a pojď doprostřed! Pak se jich zeptal: Je dovoleno v sobotu jednat dobře, či zle, život zachránit, či utratit? Ale oni mlčeli. Tu se

Lk 12:13-21  Někdo ze zástupu ho požádal: Mistře, domluv mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví. Ježíš mu odpověděl: Člověče, kdo mne ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?  A řekl jim: Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má. Pak jim pověděl toto podobenství:„Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo.  Uvažoval o tom a říkal si:‚Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?  Pak si řekl: Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby  a řeknu si: Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.  20 Ale Bůh mu řekl: Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvou duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?  Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem.

Mk 1:23-28   V jejich synagóze byl právě člověk, posedlý nečistým duchem. Ten vykřikl:  Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi Svatý Boží. Ale Ježíš mu pohrozil: Umlkni a vyjdi z něho!  Nečistý duch jím zalomcoval a s velikým křikem z něho vyšel. Všichni užasli a jeden druhého se ptali: Co to je? Nové učení plné moci– i nečistým duchům přikáže, a poslechnou ho.  A pověst o něm se rychle roznesla všude po celé galilejské krajině.

kazatel: Jan Roskovec Mk 1:12-20  A hned ho Duch vyvedl na poušť.  Byl na poušti čtyřicet dní a satan ho pokoušel; byl mezi dravou zvěří a andělé ho obsluhovali.  Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium:  Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu. Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři.  Ježíš jim řekl: Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí. Ihned opustili sítě a šli za ním. O něco dále uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana; ti byli na lodi a spravovali sítě. Hned je povolal. A zanechali na lodi svého otce Zebedea s pomocníky a šli za ním.

Kazatel: Jan Roskovec Mk 1:1-11  Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího. Je psáno u proroka Izaiáše:‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.  Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu.  Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel.   A kázal: Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi.  8 Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.  V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn.  Vtom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa