Lk 14:15-24 Když to uslyšel jeden z hostí, řekl mu:  Blaze tomu, kdo bude jíst chléb v království Božím. Ježíš mu řekl: Jeden člověk chystal velikou večeři a pozval mnoho lidí.  Když měla hostina začít, poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným: Pojďte, vše už je připraveno.  A začali se jeden jako druhý vymlouvat. První mu řekl: Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.  Druhý řekl: Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu!  Další řekl: Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.  Služebník se vrátil a oznámil to svému pánu. Tu se pán domu rozhněval a řekl svému služebníku: Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé.  A služebník řekl: Pane, stalo se, jak jsi rozkázal, a ještě je místo. Pán řekl služebníku: Vyjdi za lidmi na cesty

Jr 23:16-24 Toto praví Hospodin zástupů: Neposlouchejte slova proroků, kteří vám prorokují, obluzují vás přeludy, ohlašují vám vidění svých srdcí, a ne to, co vyšlo z úst Hospodinových. Stále říkají těm, kteří mě znevažují: Hospodin promluvil: Budete mít pokoj, a každému, kdo chodí se zarputilým srdcem, slibují: Nedolehne na vás nic zlého.  Kdo však byl v důvěrném obecenství s Hospodinem? Kdo viděl a slyšel jeho slovo? Kdo věnoval pozornost jeho slovu a naslouchal?  Hle, vichr Hospodinův! Vzplálo rozhořčení. Vichr víří, stáčí se na hlavu svévolníků.  Hospodinův hněv se neodvrátí, dokud nevykoná a nesplní záměry jeho srdce. V posledních dnech to určitě pochopíte.  Já jsem ty proroky neposlal, a přesto běží, nemluvil jsem k nim, a přesto prorokují.  Kdyby byli v důvěrném obecenství se mnou a hlásali má slova mému lidu, odvrátili by je od jejich zlé cesty a od jejich zlých skutků.  Jsem Bůh, jenom když jsem blízko? je výrok

Ef 1:3-14   Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu obdařil vším duchovním požehnáním nebeských darů;  v něm nás již před stvořením světa vyvolil, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří.  Ve své lásce nás předem určil, abychom rozhodnutím jeho dobroty byli skrze Ježíše Krista přijati za syny  a chválili slávu jeho milosti, kterou nám udělil ve svém Nejmilejším.  V něm jsme vykoupeni jeho krví a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost,  kterou nás zahrnul ve vší moudrosti a prozíravosti,  když nám dal poznat tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí, jímž si předsevzal,  že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu.  On je ten, v němž se nám od Boha, jenž všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílu na předem daném poslání,  abychom my, kteří jsme na Krista upnuli svou