Členové

Na začátku roku 2019 nás bylo 199. Máme radost, že přibyli noví členové. Byla pokřtěna jedna konfirmandka: Věra Šťastná a dva dospělí: Vladimír Volejník a Jakub Řezáč. Dozvěděli jsme se o úmrtí bratra Karla Nedbala, pravidelného účastníka bohoslužeb. O církevní rozloučení však rodina nepožádala. Pohřeb jsem vykonala jen pro hořátevského člena Stanislava Němce a dalšího člověka, který nebyl členem církve. Dalších 11 členů sboru bylo vypsáno z kartotéky, protože již se nehlásili na svých adresách, někteří zemřeli a my jsme to zjistili až dodatečně. Jak už bylo zmíněno, konala se konfirmace. S Věrkou se ke svému křtu a víře přiznal i Matěj Císař, Pavel Roskovec a Eva Machová (členka bošínského sboru). Svatby byly dvě, ale ne z našeho sboru.
K 31. prosinci tedy náš sbor čítal 190 členů. Z toho členů v KS Hořátev 66.

Výchova a vzdělávání

Ve sboru probíhal vám již známý pravidelný program, k němuž se scházejí všechny generace. Když to vezmu popořadě podle věku, tak měsíčně se setkávali rodiče s nejmenšími dětmi. Připravovala jsem vždy kratičký program pro děti – písničku, vyprávění. Hlavní program byl pro rodiče. Vždy nějaké biblické nebo společenské téma, ke kterému jsme se rozhovořili, pokud nám děti dovolily s pozorností menší nebo větší. Školních dětí k vyučování ve sboru je zapsáno 17. Nepřicházely nikdy všechny najednou, ale i tak nám loni začala být klubovna v domečku těsná. Proto uvažujeme o zprovoznění presbyterny. Ale to je projekt do budoucnosti. S dětmi jsme probírali biblické svědky víry, od září pak podobenství. Děti se učí písničky, vedou si sešit, učí se samy navrhovat, za co se máme modlit. Zahradu využíváme ke hrám, podle počasí. S dětmi jsme rovněž byli na letním táboře v Libštátu. Již tolikrát jsem tu děkovala mládeži a dvěma spolupracovnicím, Lie Venerové a Ester Šárovcové, díky nimž si mohu troufnout tábor pořádat. Znovu jim tedy děkuji za vydatnou pomoc! Děkuji také za pomoc při dětské vánoční slavnosti. Letos jste mohli vidět divadélko pro nejmenší, režírované Janou Karlovou a pro starší děti, které mi pomáhala zajišťovat také mládež. Letos se při dvou divadlech zapojilo 30 dětí. Jsme rádi, že jako každoročně byly mezi diváky i děti z dětského domova. Mládež zprávu o své činnosti představí sama. Ve sboru se konají pravidelné biblické hodiny v Hořátvi a občasné v Nymburce. Jednou měsíčně se koná setkání seniorů. K radosti návštěvníků si hlavní program většinou připravuje můj otec.

Bohoslužby

Bohoslužby se konaly každou neděli na obou místech. V Hořátvi jsme v teplém období již mohli být v opraveném kostele. 14. dubna, při sborové neděli, jsme se tam odpoledne shromáždili ke slavnostním bohoslužbám k otevření kostela po dvou letech. Potěšila nás i hojná účast obyvatel Hořátve. Mimo léto se scházíme v neděli i ve čtvrtek na faře, která již však bude co nevidět v rukou nového majitele. Dnes budeme mluvit o tom, kde se budeme scházet v budoucnu. Účast při bohoslužbách v Nymburce je setrvale mezi 30 a 40 návštěvníky. O svátcích a mimořádných příležitostech kolem 60, na vánoční slavnost 130. V Hořátvi se shromažďuje od 6 do 10 posluchačů. Kázala jsem na apoštolské vyznání víry, texty z proroka Jeremjáše, z evangelia podle Lukáše a další církevní perikopy. Děkuji hostům, kteří mě na kazatelně zastoupili v době dovolené nebo při administraci Bošína: nejčastěji svému manželovi, pak br. Dr. Petru Slámovi, Blahoslavu Matějkovi, Emanueli Vejnarovi, prof. Janu Štefanovi, partnerskému faráři Joachimu Bundschuhovi, seniorátní farářce Míle Hofmanové.

Události v kostelích

V nymburském kostele se i loni uskutečnila řada koncertů, svatba a také natáčení pro ČT při bohoslužbách na Velký pátek. V květnu u nás byl hostem církevní kantor Ladislav Moravetz, který nás prakticky vedl ve zpěvu a posloužil i při bohoslužbách na varhany. V červnu během Noci kostelů nás tu navštívilo 592 lidí. Pestrý program mnozí chválili a nás to snad povzbuzuje, abychom se i letos pustili do náročných příprav. I v Hořátvi sestry ve spolupráci s některými přáteli z obce připravili úspěšně Noc kostelů.

Ekumena a partnerství

Jsem vděčná, že v našem městě se stále dobře snášíme a dost spolupracujeme s křesťany dalších církví. Loni jsme opět společně organizovali dvoje ekumenické bohoslužby, společné biblické hodiny, meditativní tichou hodinku v adventu, veřejné čtení Bible před knihovnou. Také jsme se dvakrát sešli se starostou a vyhověli žádosti z gymnázia držet tam pastorační služby pro studenty.
Před vánocemi nás navštívili nakonec jen tři členové partnerského sboru v Kelsterbachu. Slavili jsme společné bohoslužby s večeří Páně a sborovou besedu v sále zde i v potom v Hořátvi. Mládeži děkuji, že hosty doprovázela adventní Prahou. Letos jim máme návštěvu oplatit zase my v Německu.

Poděkování

Dnes bych chtěla ze srdce poděkovat bratřím a sestrám starším, že v období 6 let věrně sloužili celému sboru a také mě osobně podpírali. Na naše setkání budu s vděčností vzpomínat. V mnohých z nich se projevily dary, kterými obohatili správu sboru. Zvláště děkuji bratru kurátorovi, Pavlu Hamtákovi za laskavou a ochotnou službu; nemohu vynechat jeho celoroční dovážení starších sester na bohoslužby. Jmenovitě děkuji sestrám Janě Kinclové, naší účetní a Ester Šárovcové, pokladní. V těchto funkcích musejí pracovat pravidelně a velmi odpovědně, což zvládaly vzorně. Také děkuji Noemi Koukolové, která vždy dlouho před svátky se zpěváky nacvičuje jednu píseň.
V září jsem se zúčastnila vzdělávacího kurzu v Praze na téma „Ježíšova oběť za nás“. Od podzimu jsem přestala administrovat bošínský sbor. Tím mi ubyla jedna starost. Přesto mě někdy zmáhá únava a děkuji vám, že máte pochopení. Na podzim by měla proběhnout moje volba na další tři roky služby ve sboru, o kterou se budu ucházet.
Na závěr chci projevit vděčnost našemu Pánu Ježíši Kristu za to, že náš sbor zachoval; a povzbudit vás, bratři a sestry, abyste se nepřestávali modlit o dary Božího Ducha, kterými bychom si navzájem mohli sloužit a také pro vnější okolí byli věrnými svědky a služebníky podle apoštolského slova:

„Berte na sebe břemena jedni druhých a tak naplňte zákon Kristův. … V konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v stanovený čas. A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kdo patří do rodiny víry.“ (Ga 6,5.9.10)