Vánoční Posel 2020
Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium:
„Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží.
Čiňte pokání a věřte evangeliu.“ Marek 1,14–15
Milí bratři a sestry,
ta slova, jimiž začíná své vyprávění o Ježíšovi nejstarší ze čtyř evangelií, nezní nijak vánočně. Nemluví se tu o Ježíšově narození, o tom děťátku v jesličkách, o němž rádi zpíváme v koledách. A přece ta slova, jimiž Marek shrnuje obsah Ježíšova kázání, obsah poselství, s nímž přišel a vyšel mezi lidi, svým způsobem vánoční jsou. Mluví se v nich o Boží blízkosti.
Letošní Vánoce budou zvláštní. Jistě budeme i tentokrát zpívat ty tradiční písně, na něž jsme zvyklí, o tom, že „čas radosti veselosti světu nastal nyní“. Ale asi víc než jindy se nám bude vtírat otázka, jestli to opravdu o našem čase tak platí. Už jsme si pomalu navykli mluvit o „době covidové“. Je také doba covidová časem radosti a veselosti? Je možné se i uprostřed pandemie radovat a veselit?
Můžeme si ovšem připomenout: není to letos zdaleka poprvé, kdy lidé slaví vánoce v časech pohnutých a nejistých, v časech zlých. A pro mnohé křesťany ve světě byly a jsou takto pohnuté, nejisté a zlé časy už před pandemií a nezávisle na ní. To jen na nás zase po delší době dolehla skutečnost, která nás vytrhuje z pohodlí a klidu.
A také si můžeme připomenout, proč se o té radosti a veselosti v těch vánočních písních zpívá. Ne proto, že by se situace světa tak zlepšila, že by nastaly časy pohody a štěstí, takže stačí vygruntovat, nakoupit dárky, navařit a napéct cukroví a nic nás z té pohody nevytrhne. To všechno děláme, abychom Vánoce oslavili – a možná se nám zdá, že už ta oslava sama, ty prostřené stoly, rozsvícené stromečky a jiné ozdoby, ty návštěvy příbuzných a chvíle odpočinku, už jsou tou vlastní skutečností Vánoc. Ale tak to přece není: to všechno děláme a můžeme dělat kvůli té skutečnosti, kterou slavíme a kterou jsem si sami nepřichystali! A která ovšem také nezmizí, nepřestane být skutečná a platná, když se ty naše oslavy nepovedou, když budou nějak narušeny, když do veselých a radostných koled zaskřípe bolestný tón nejistoty a opuštěnosti. Když trochu povolí ta atmosféra pohody, protože možná budeme zavřeni doma, když budeme do nového roku vyhlížet s obavami, kolik lidí ještě umře a jak to bude s naším hospodářstvím a prosperitou.
Tou skutečností, kterou nám Vánoce připomínají a kterou můžeme a máme radostně slavit i v dobách pohnutých a nejistých, je ujištění o Boží blízkosti, které přinesl Pán Ježíš. Přinesl je do časů zlých. Když pozorně čteme jeho příběh ve kterékoli z evangelijních verzí, neujde nám, že prochází dobou nejistou a všelijak zlou od samého počátku až do konce. Víme dobře, že i vánoční příběh není jen děťátko pokojně spočívající v náruči své matky, ale také dobytčí krmítko místo kolébky, „protože se pro ně nenašlo místo pod střechou“ lidského obydlí (Lukáš 2,7), či útěk do Egypta před Herodovými zabijáky (Matouš 2,13–18). A pak, když Ježíš dospěl a vyšel mezi lidi se svým poselstvím, jako by to k němu přitahovalo lidi všelijak ztrápené – nemocné, posedlé, hříšníky. Lidi postižené nevinně i vlastním selháním.
A těm všem Ježíš kázal a dosvědčoval Boží blízkost. Nic z toho nevzal zpět, ani když ho to přivedlo až na kříž. A Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Tu jeho cestu potvrdil jako naději pro celý svět. Ano, můžeme říci, že obsahem Ježíšova kázání byl on sám. Jeho přítomnost v tomto světě. Ve světě nemocí, epidemií, ve světě špatných vlád a bezradných obyvatel. Tohle je náš svět. V něm potřebujeme a máme Ježíšovu pomoc. Proto se radujme a veselme, protože Ježíš přišel na ten skutečný, bolavý svět, neboť si nás Bůh zamiloval a nechce nás nechat bez pomoci. Jeho království se s Ježíšem přiblížilo a už se nevzdálí. Čas se naplnil.
Na nás je, abychom to vzali na vědomí: „Čiňte pokání a věřte evangeliu.“ I letos můžeme pravdivě zpívat: „čas radosti veselosti světu nastal nyní!“
Modlitba K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši, v tebe doufám, kéž nejsem zahanben… Ano, nebude zahanben, kdo skládá naději v tebe. (Žalm 25,1.3) Pane Ježíši Kriste, prosíme tě, přijď ke své církvi, do našich sborů a buď středem našich shromáždění, jako jsi přišel mezi své učedníky po vzkříšení. Aby i v nás tvá blízkost a tvé přání pokoje přemohlo všechen strach a úzkost z toho, co hrozí za dveřmi. Prosíme o uzdravení, které tys tak ochotně přinášel nemocným. Prosíme o potěšení, které jsi dával zarmouceným. Prosíme, o radost, kterou nabízíš u svého stolu. Přijď království tvé! Amen.
Milí přátelé,
přejeme vám, aby radost z přicházejícího Spasitele i o letošních vánocích vstoupila do vašich domovů i srdcí. Jménem sboru vás zdravíme a těšíme se na vás při bohoslužbách, pokud bude možné je veřejně konat. Pokud ne, opět bychom bohoslužby nahrávali pro poslech a tiskli ke čtení.
Kateřina Roskovcová, farářka Pavel Hamták, kurátor
Pozvání k vánočním shromážděním
4. adventní neděle (20. 12.) – dopolední bohoslužby a odpoledne v 16:00 s dětmi Vánoce na schodech (v době nouzových opatření kvůli nebezpečí nákazy koronavirem nemůžeme uspořádat tradiční dětskou vánoční slavnost v kostele, proto zveme k náhradní krátké slavnosti venku před kostelem)
Boží hod vánoční (25. 12., pátek) – bohoslužby v Hořátvi i v Nymburce. Bude vysluhována sv. večeře Páně a chrámová sbírka bude věnována na bohoslovce a vikariát.
Pozdrav z Hořátve
Milé sestry, milí bratři, zdravím Vás všechny z kazatelské stanice Hořátev. V adventní době očekáváme příchod Pána Ježíše Krista. Je to doba plná světel, radosti a naděje, ale vnímáme také, že žijeme i v době koronaviru. A to je něco, co neznáme a co nás určitým způsobem ovlivňuje, někoho více, jiného méně. Ale jedno je jisté – nemůžeme žít úplně tak, jak jsme byli zvyklí. Čím méně bude našich lidských kontaktů, tím to koronavirus bude mít těžší. Přece jen ale nemusíme být sami. Můžeme mluvit se svými blízkými i s přáteli telefonem, přes Whatsapp, přes Skype. Můžeme mluvit ve svých modlitbách s Ježíšem Kristem, který nás lidi dobře zná, můžeme se mu svěřit se svými obavami a starostmi, ale i s tím, z čeho máme radost – ze svých dětí, vnoučat i pravnoučat, z práce, kterou děláme, z krásné krajiny, z hezké hudby. Především však děkovat Pánu Bohu za dary, které nám dává, za dar víry, lásky a naděje.
Vaše Květa Drahokoupilová
Informace ze sboru
Nové staršovstvo
V neděli 6. září se konalo Výroční sborové shromáždění, při kterém bylo zvoleno nové staršovstvo pro příští šestileté období. Uvádíme zde jména i funkce, kterých se presbyteři ujímají: Pavel Hamták (kurátor), Tomáš Groll (místokurátor a zapisovatel), Jitka Češková (pastorace), Alžběta Hájková (pastorace), Jana Janů Jeřábková (zapisovatelka, péče o pohoštění), Jana Kinclová (účetní), Irena Opočenská (péče o pohoštění), Marie Řezníčková (hospodářka), Ester Šárovcová (pokladní, péče o pohoštění), Jindřich Šťastný (hospodář), Martina Votavová (nedělní škola). Náhradníci: Jiří Hofman (zapisovatel), Jan Obermann, Regina Váchová. Vyprošujme našim presbyterům a presbyterkám dary Ducha svatého, aby jejich služba byla požehnaná. Obracejme se na ně s důvěrou.
Volba farářky
V neděli 6. září rovněž proběhla opakovaná volba sestry farářky Kateřiny Roskovcové. Volba se musí vždy konat s předstihem několika měsíců. Platná je od 21. 4. 2021 do 31. 3. 2024. Staršovstvo pak zvolilo sestru farářku za svou předsedkyni.
Cílkova domácí škola
Od září 2020 pronajímá sbor presbyternu Cílkově domácí škole. Vzdělávají se v ní děti, pro které z nějakého důvodu prostředí velkého kolektivu a systém státní školy nejsou vhodné. V naší presbyterně se denně učí žáci první a čtvrté třídy, děti také mohou užívat část zahrady. Těší nás, že prostředí kolem kostela i ve všedních dnech ožilo dětskou přítomností.
Salár a hospodaření
Prosíme členy sboru, aby ještě do konce roku zaplatili salár, pokud tak dosud neučinili. Nejlepší je posílat peníze přímo na účet: 203157120/0600 (jako variabilní symbol uveďte datum narození, případně napište do zprávy pro příjemce své jméno). Rovněž je možné salár předat sestře pokladní Ester Šárovcové. V naší církvi je členům doporučeno přispívat částkou ve výši 2-5% ročního příjmu. Kdybychom se tímto doporučením všichni řídili, sbor by ani do budoucna neměl finanční problémy. Děkujeme těm z vás, kteří i svou finanční obětavostí nesete odpovědnost za samostatnou existenci sboru a jeho dílo.
Výhodou samostatného farního sboru jistě je, že má svou farářku či faráře. Díky tomu pak každou neděli bohoslužby a v týdnu vyučování dětí, vedení mládeže, biblické hodiny, služebnosti (svatby a pohřby) a příležitost k pastoračním rozhovorům. Toto zatím v Nymburce a Hořátvi možné je, proto k tomu srdečně zveme! Na sborových stránkách nymburk.evangnet.cz najdete vždy aktuální informace a také kontakty.
Program ve sboru
neděle bohoslužby v Hořátvi (kostel nebo obecní úřad) v 8:30, v Nymburce 10:00
pondělí 16:30 rodiče s nejmenšími dětmi (vždy poslední v měsíci)
úterý 20:00 biblická hodina na faře, kromě 1. v měsíci, kdy je od 19:00 schůze staršovstva
čtvrtek 18:00 biblická hodina v Hořátvi (kostel nebo obecní úřad)
pátek 14:30 biblická hodina pro děti a v 18:00 schůzka mládeže
Zde si můžete zobrazit Posla v PDF: