Českobratrská církev evangelická (ČCE)
Tak se nazývá naše církev, která patří mezi reformační (protestantské) církve.
Zatímco většina církví vzniká odštěpením, ta naše vznikla sloučením. Všechny české sbory evangelické církve reformované (helvetské) a luterské (augsburské) na území Čech a Moravy, které zde působily od tzv. „tolerančního patentu“ z r. 1781, se v roce 1918 spojily do ČCE. Svým jménem „českobratrská“ se hlásí k české reformaci a k církvím vzešlým z husitského hnutí, zejména ke staré Jednotě bratrské.
Na území Čech a Moravy dnes působí v 244 farních sborech, mezi něž patří také nymburský. Geograficky nejbližšími sousedními sbory jsou sbory v Poděbradech a Lysé nad Labem.
Volíme faráře i farářky, volíme své vedení
ČCE se spravuje podle zásad „presbyterně synodních“, což znamená, že ji na všech úrovních vedou (volené) rady starších (presbyterů) a k rozhodování o důležitých otázkách se scházejí zástupci celé církve na synodech. Správa církve má tři úrovně: místní (farní) sbory jsou sdruženy do 13 okrsků – seniorátů, řízených seniory a seniorátními výbory. Náš sbor patří do Poděbradského seniorátu. Celou církev spravuje a zastupuje synodní rada v čele se synodním seniorem a synodním kurátorem. Toto ústředí církve sídlí v Praze.
