Ve sborovém archivu je možné najít řadu informací o dějinách nymburského sboru. Pokusila jsem se vybrat pár zpráv, abychom před sebou měli obrázek nymburského života evangelíků postupně od nejstarší doby až k rozkvětu sboru ve 20. století. Ocituji a místy komentářem propojím tyto písemně zachycené nejstarší dějiny sboru. O tom, kam až sahá paměť našich současníků, nám poví několik z vás, které jsem požádala.

I. Doba útisku, 17. století.

Dle seznamů a zpráv purkmistra a konšelů na Komoru českou ze dne 18. dubna 1626 a místodržícímu ze dne 31. ledna 1667 podaných, ušli r. 1626 a 1627 od domův a statečků svých lidem vojenským vypálených a pobořených mnozí a to nejzámožnější a nejvzdělanější měšťané, nemohouce snášeti útisků pro jejich náboženství evangelické. Jména jejich jsou: Regina Andělka, Apatykář, Jan Balcar, … (150 jmen). V seznamu tom nejsou však zahrnuty dítky a jiní příslušníci rodin. Pronásledování evangelíků nymburských a v okolí, kteří se s vlastí rozloučiti nemohli, trvalo pak dále. (tak kněz Šebestián Tarčiměrský…)

II. Doba tolerance 1781 – 1868

Když císař Josef II. Tolerančním patentem ze dne 13. října 1781 evangelíkům svobodu náboženství alespoň částečně zabezpečil, tu hlásili se v četných obcích kolem Nymburka tajní evangelíci k drahému dědictví svých otců. Tak povstal v 1783 evangelický sbor Chlebský. K němuž přičleněn byl i Nymburk. V Nymburce našly se pouze dvě evangelické rodiny, jimž toleranční dekret přinesl radostnou zprávu, že jim není víc třeba své náboženské přesvědčení skrývati; Založením sboru Chlebského v 1783 počíná i účastenství Nymburka v obnovené evangelické církvi reformovaného vyznání v Čechách.

III. Vznik kazatelské stanice v Nymburce, 1868 – 1891

V Nymburce přibývalo stále evangelíků, takže v roce 1868 počali z naléhavé potřeby toužiti po tom, aby zde častěji služby Boží konány byly, zvláště v zájmu starých lidí, dítek a nemocných, jimž v zimní době nebylo možno vzdálené kostely navštěvovati. … První služby Boží v Nb konány byly p. seniorem Janem Janatou v domě manželů Matěje a Alžběty Kubíčkových č. 4 v Nymburce v nožířské dílně, kdež kovadlina sloužiti musela za stůl Páně a účastníci zpívajíce, stáli kolem neboť k sezení místa nebylo. Rozumí se, že zřízení kazatelské stanice bylo pro ně velmi nákladné; salár museli odvádět do Chleb. Br. Matěj Kubíček započal dne 9.1.1869 u souvěrců konati stálé sbírky, jež umožnily později koupení modlitebny č. 109 v Dlouhé třídě. Nejen však vlastní sbírky – ty by nestačily, ale i přátelé evangelické církve v Anglii a Skotsku počali v té době podporovat podobné skupiny českých evangelíků tak, aby v dohledné době mohli založit samostatné sbory. (Jmenována kromě Nbka jsou i města Kutná Hořa a Poděbrady. V Edinburgu založen Spolek pro rozšiřování evangelia v Čechách.) Prostřednictvím br. Seniora Janaty se tak finanční pomoc dostala i k nám a máme záznamy o konkrétních lidech z Anglie a ze Skotska, kteří se zavázali pravidelně posílat peněžní částky na vydržování kazatele v našem sboru – tehdy KS. K tomu citát: Zajímavo jest čísti seznamy přispívatelů, zastoupeny jsou tu různé stavy: vysocí důstojníci vojenští, bohoslovci, právníci, obchodníci, námořníci atd., což je důkazem, že se v Anglii zakotvilo evangelium ve všech třídách lidí. Štědrost bratří Anglických přinesla po letech utěšené ovoce, aniž by si toho mnozí z našich souvěrců nyní byli vědomi. …

Od roku 1872, kdy rak. Severozápadní dráha svou rozsáhlou kolonií v Nbce zřídila a počet obyvatelstva Nymburského vyrostl, přibylo zde také mnoho evangelíků a účastenství při službách Božích bývalo tak hojné, že dosavádní modlitebna nedostatečnou se stala. Nejen místnost pro bohoslužby ale i síň a vedlejší světnice bývaly … tak přeplněny, že posluchači následkem stísnění vzduchu zhusta do mdlob upadávali a tak touha po řádném prostorném chrámu Páně rostla každým rokem. Zde jmenovaní bratří tedy pokračovali mezi souvěrci ve sbírkách.

IV. Evangelický spolek Sion v Nymburce

Na podnět a přičiněním Václava Poláka z Nbka utvořil se dne 14. června 1891 spolek Českobratrská jednota Sion v Nymburce, jehož účelem bylo zbudování důstojného evangelického chrámu Páně a zřízení samostatného evangelicko reformovaného sboru v Nbce. Jemu mohl br. Kubíček odevzdati vkladní knížku znějící na obnos 1637 Zl 32 K.… Není možné tu vypsat všechnu rozsáhlou obětavou práci členů spolku ani jména všech přispěvatelů, ačkoli právě díky jejich víře, že toto dílo má smysl a budoucnost, stojíme tu dnes my v tomto kostele a docela samozřejmě to všechno pokládáme za své. … Dalo by se psát o koupi stavebního místa „na Spálence“ od severozáp dráhy ve Vídni, jak s tím pomáhali i mnozí faráři a laici, o benefičních akcích spolku, jimiž získávali další a další prostředky nutné ke zřízení samostatného sboru, o smlouvách s architektem G. Alberem a stavitelem Jos. Blechou a neobyčejně rychlé stavbě obou našich budov.

Konečně se dostáváme k aktu založení: 16. května 1896 za předsednictví kurátora Karla Kulicha se ve schůzi všech poplatných údů příštího sboru většinově usneslo, aby tu byl zřízen samostatný církevní sbor pozůstávající z města Nymburka, obcí Dvorů s Veleliby a dvorcem Zdonínem, Drahelic a Kam. Zboží. V tu dobu čítal obvod příštího sboru údů 339 v Nbce, 49 v Drahelicích, 34 v Kam Zboží, 21 ve Dvorech a 14 ve Veleliby-Zdoníně, tj. Celkem 457. Na podanou žádost obdrželi nymburští evangelíci dne 8. listopadu 1897 potvrzení od c.k. ev. Vrchní církevní rady h.v. ve Vídni. Spolek Sion opatřil mezi tím stavební plány od arch. Bohumila Albra z Brna a vymohl od obce povolení ke stavbě chrámu na pozemku č. kat. 1809. Evangelický církevní sbor ustavil se volbou staršovstva dne 28. listopadu 1897. V zápisu následují jména šesti prvních presbyterů samostatného sboru. Současně zvolen za administrátora nového sboru D.p. Jan Janata, senior z Chleb, farář mateřského sboru.

K dispozici jsou krasopisná Prohlášení nymburských členů sboru (včetně všech přidružených obcí, z nichž museli být tito lidé nejprve propuštěni), kteří se jmenovitě zavazují k poplatkům pro tento svůj nový sbor.

7.1. 1900 byl instalován první farář, původně katecheta učitelského ústavu v Čáslavi, Ladislav Juren. Stal se oblíbeným pastýřem sboru i známou postavou ve městě. Zemřel 4. 7. 1939 v Nymburce.

(Na dnešní slavnost byla pozvána i jeho někdejší konfirmandka paní Antonie Zárubová.)

Dějiny církevního sboru evangelického reformovaného v Nymburce – přepis rukou z Obč. Novin č. 22/1898, archiv sboru R-III-D-9 a vlastní komentáře a shrnutí Kateřiny Roskovcové

pro slavnost ke 120. výročí založení, dne 26. 11. 2017

far. K. Roskovcová