Neděle svatodušní

Sk 2:36-41.47    Ať tedy všechen Izrael s jistotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem a Mesiášem. Když to slyšeli, byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: Co máme dělat, bratří? Petr jim odpověděl: Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého. Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh.  A ještě mnoha jinými slovy je Petr zapřísahal a napomínal: Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!  Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí. … Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.

Introit: Haleluja! Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého. Haleluja! (Ř 5,5)

1. čtení: Sk 2,1-8

Písně: 371,1.4; Hymnus; S 273; VP-682. 308; 419; 678

Milí bratři a sestry, posluchači Božího slova,

apoštol Jakub vyzýval křesťany: „Nebuďte jen posluchači, ale buďte i činitelé Božího slova.“ (Jak 1,22) A v Jeruzalémě se apoštolů a Petra po jeho kázání hned ptali: „Co jen máme dělat, bratří?“ Byli totiž „zasaženi v srdci“, když slyšeli co se stalo o velikonocích a hlavně, co to znamená. My dnes Svatodušními svátky uzavíráme velikonoční období a myslím, že tu v kostele není nikdo, kdo by nevěděl, co se o Velikonocích v Jeruzalémě stalo – a nic na tom nemění skutečnost, že již od té události uplynulo téměř 2000 let. Víme to. Totiž, že Ježíš Nazaretský byl lidmi odmítnut a vydán na kříž a že tam, na Golgotě zemřel a byl ještě tentýž pátek pohřben a na vchod u jeho hrobu byl přivalen veliký kámen. A o tomto poníženém a poraženém Ježíši Petr na Svatodušní neděli nadšeně káže, že jej „Bůh učinil Pánem a Mesiášem“.

„Obraťte se“

To vedlo Petrovy posluchače k té naléhavé otázce: „Co máme dělat?“ – Vždyť ten Boží čin je ve světě nevídaný a neslýchaný: Copak někdo, kdo je zavržen, kdo prohraje a koho se všichni zřeknou, je pak ještě někým oslavován? A obdivován? A někdo od něho ještě něco čeká? – A to právě Bůh učinil. Toho ukřižovaného zavrženého Ježíše vzkřísil a vyvýšil na svou pravici, odkud vládne. Obdařil jej svým Duchem a pravomocí tohoto Ducha posílat i lidem. Ano těm lidem, kteří se Ježíše nedokázali zastat! A dokonce i těm, kteří měli na jeho odsouzení a na jeho smrti vinu! To nemůžeme vyloučit, pokud i někteří z nich slyšeli apoštolské kázání a teď jsou jeho slovy zneklidněni. Chtějí něco dělat, aby nepropadli Božímu hněvu. Jim všem, kteří žasnou nad touto Boží dobrotou, Petr říká „Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a dostanete dar Ducha svatého.“ Pán Bůh oslavil Ježíše, svého Syna, právě proto, že on se obětoval a tak Boží lásku na zemi zjevil a potvrdil. Proto apoštolové mohli všem zájemcům o křest odpovědět: Ano, tady se dá ještě něco očekávat. I když lidé totálně zklamali a Bohu se vzepřeli. Bůh sám obrátil lidský úděl – tam kde za zlý čin patřila odplata, odsouzení a smrt – tam Bůh nabízí odpuštění právě proto, že Ježíš i kvůli lidem, jako jsme i my, šel na kříž. A proto „Obraťte se“ vlastně znamená, přijměte to, že Bůh už všechno obrátil a pokud mu věříte, stojíte na té obrácené straně, na straně Boží.

„Dostanete dar Ducha svatého“

Snad všichni rádi něco dostáváme. Problém našich pozemských dárků je však to, že zastarávají. Mnoho z nás si už ani nevzpomene, co vlastně dostal loni pod stromeček. Zastaralo to, okoukalo se to, vyšlo to z módy. Dar Ducha svatého však je jiný. Ten nezastará. Je spojen se křtem. Je falešné říkat, že někdo byl pokřtěn, ale Ducha nedostal. Každý dostává: „Dostanete dar Ducha svatého“, řekl nejprve sám vzkříšený Ježíš „a budete mi svědky v Jeruzalémě … a až na konec světa.“ (Sk 1,8) A to přesně se o Letnicích v Jeruzalémě začalo dít. Svědkové toho dění to předali dál a mladá, narozená církev Kristova tak vstupuje do dějin. Na každém pokolení, generaci, však je, aby tento dar užívala tak, aby mohl vydat ovoce. Ale možnost tu je připravena pro každého, kdo není jen posluchač, ale i činitel Božího slova.

„To zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko.“ – Většina z vás, dnes křtěných a konfirmovaných, jste naše děti, které tu ve sboru vyrostly. Pamatujeme si vás, jak jste začínali chodit, mluvit, poprvé jste byli na táboře … Ale jsou tu i další, a přijdou z daleka široka a co je zaujme? Co jim pomůže přežít a dobře žít? – Když tu bude někdo, kdo uprostřed beznaděje, má naději. Kdo uprostřed zmatků, zná a dodržuje řád a klid. Kdo uprostřed samých podvodů je poctivý. To však není samo od sebe. Je to působením Kristova Ducha, který byl zaslíben. Jeho daru se dnes máte ujmout.

Když Ježíše Bůh učinil Pánem a Kristem; (a vy budete pokřtěni v Kristovo jméno) pak jste s ním spojeni a máte se o koho opřít. To není málo! Člověk se potřebuje o něco opřít – nejen když je starý a musí nosit hůl, ale i v mládí je to často potřeba. I mladý může zažít vichřici a jen když má, čeho se chytit, co se nezlomí, co vichr neodnese, tak obstojí, nezničí jej to. I v našem světě přicházejí vichřice a nápory. A když přijdou, lidé se honem rozhlížejí, čeho se chytit. O koho se opřít. Proto apoštol tak naléhavě volá:

„Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“ – Z pokolení, které odmítá Ježíše ukřižovaného a jde jen za úspěšnými a bohatými. Apoštol volá i na nás o Svatodušních svátcích. A je to jiné volání než „Zachraň se, kdo můžeš!“, ve smyslu „Uteč!“ „Vem nohy na ramena!“ Tato záchrana – svatodušní spása – je vyjádřena jednoduchou větou: „Kdo vzývá jméno Páně, bude zachráněn.“ To není „Uteč!“ – Ale „Pojď sem!“ „Pojď sem, kde se shromáždili ostatní pokřtění, kteří si tu říkají bratři a setry, a modli se s nimi, volej k jedinému Pánu, kterého se můžeš držet, opřít se o něho, který tě slyší a má tě rád. Vždyť dal za tebe svůj život a nyní je vyvýšen, aby vykonával svou moc nad světem. I když tento svět bude vždycky pohrdavě říkat: „Jakého to máte Boha, když se nechal ukřižovat?“ – Vy již víte, nemůžete říct, že nevíte, byli jste poučeni, že Bůh jej vzkřísil a učinil jej Pánem a Mesiášem: právě proto, že je takový, tak dnes má smysl se od něho nechat zachránit a svěřit mu celý svůj život, smrt i vzkříšení! Amen.

Pane Ježíši Kriste, v tobě se s námi setkává Bůh a my vyznáváme, že si to nezasluhujeme. Prosíme tě odpusť nám a laskavě přijmi naše pokusy brát vážně víru a stát se člověkem, jak ty každého z nás chceš mít. Prosíme o tvou záchranu skrze Ducha svatého. Amen.