Sborové dopisy

herlikovice

Podzimní evangelický Posel

Milí bratři a sestry, srdečně Vás zdravíme v závěru letošního horkého léta pozdravením a přáním pokoje od našeho Pána Ježíše Krista! Školní rok se v našem sboru opět rozbíhá. Proto chceme pozvat vás i vaše děti k pravidelným setkáním. Na konci tohoto dopisu se můžete podívat do programu týdne a vybrat si. Během letních měsíců jsme prožili hezké události, například tábor dětí a mládeže v Libštátu, nebo svatbu Filipa a Radky, nyní Roskovcových. Přišla však i smutná rozloučení s několika členy našeho sboru. V červnu zemřel bratr MUDr. Jiří Vokněr. V červenci pak sestra Lenka Koláčná a sestra Marie Hofmanová. Pánu a dárci života jsme za ně a jejich službu vděčni. S láskou na ně vzpomínáme a vyprošujeme Boží útěchu a naději ve vzkříšení pozůstalým rodinám. Také naše staršovstvo prodělalo změny. Během čtyř a půl let svého funkčního období se vyměnilo několik bratří a sester ve funkci člena a náhradníka. Bylo to z pracovních nebo jiných vážných osobních důvodů. Začátkem léta pak v Nymburce ze své funkce odstoupil bratr místokurátor Christian Härtel, o něco později sestra Milada

Vzkriseni-postni-platno-Zittau-a

Velikonoční Posel 2018

Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí – a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán. List Filipským 2,6–11

poselAdvent2017

Adventní Posel 2017

Milí bratři a sestry, letošní adventní a vánoční Posel je spojen i s oslavou sborového jubilea. Sborový archiv obsahuje velké množství listin a dopisů, které si vyměňovali naši předkové, otcové zakladatelé s úřady i se sousedními sbory. Mezi nimi se vyskytují i úryvky z Písma, které byly pak připomínány a opakovány. Zdá se mi, že byly vybírány se zřetelem na dvě věci. První: důvo­dem všeho obrovského snažení, které ke zřízení samostatného sboru bylo potřeba, je sám Kristus a věc Kristova, pro kterou stojí za to mnohé obětovat, pilně pracovat, doufat, a to vše ve vděčnosti. To vyjadřují například tyto verše z Epištoly Efezským: Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava (4,15). Nebo: On je úhelným kamenem pro celou naši stavbu (2,20). A vedle důvěry v Krista, Pána církve, je tu druhý motiv: prosba, aby se Hospodin po dlouhém čase pronásledování a pouhé tolerance evangelíků, přiznal k dílu, které tu ve jménu Kristově děláme. Bez toho by bylo vše marné. O tom čteme třeba v Žalmu

Mistr Bertram: Večeře Páně

Velikonoční Posel 2016

Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Jan 3,16 Synu Boží, náš vykupiteli, ty ses obětoval ve světě, který tě potřebuje, ale nechce. Ty jsi snášel všechno, co ti tvoji učedníci způsobili svou zbabělostí, svou zradou, svou nevěrností. A i v samotné smrti jsi nepřestal svět milovat. Zůstal jsi věrný svým následovníkům. Nedokážeme vůbec pochopit, co tvůj kříž říká o velikosti tvé lásky. Špatně snášíme, jak se v něm zrcadlí náš hřích. Ježíši, odpusť nám a dej nám podíl na životě, který jsi vykoupil svou smrtí. Amen.