Kázání

Kéž bys protrhl nebesa a sestoupil!

Iz 63:15 – 64:3  15 Pohlédni z nebes a podívej se ze svého svatého, proslaveného obydlí! Kde je tvé horlení a bohatýrská síla? Tvé cituplné nitro a tvé slitování jsou mi uzavřeny?  Jsi přece náš Otec! Abraham nás nezná, Izrael, ten o nás neví. Hospodine, tys náš Otec, náš vykupitel odedávna, to je tvé jméno.  Proč jsi nás nechal zbloudit, Hospodine, ze svých cest? Zatvrdil jsi naše srdce, aby se tě nebálo. Navrať se kvůli svým služebníkům, kvůli kmenům svého dědictví!  Dočasně si tvůj svatý lid přivlastnili, tvou svatyni pošlapali naši protivníci.  My jsme tvoji odedávna. Jim jsi nepanoval, nazýváni nebyli tvým jménem. Kéž bys protrhl nebesa a sestoupil dolů, hory by se před tvou tváří potácely. Jako když oheň spaluje suché roští a uvádí do varu vodu, tak dáš poznat svým protivníkům své jméno. Pronárody se budou před tebou chvět. Když jsi konal hrozné činy, jichž jsme se nenadáli,

Pán dějin

Zj 5:1-10  A v pravici toho, který sedí na trůnu, spatřil jsem knihu úplně popsanou, zapečetěnou sedmi pečetěmi.  Tu jsem uviděl mocného anděla, který vyhlásil velikým hlasem: Kdo je hoden otevřít tu knihu a rozlomit její pečetě?   Ale nikdo na nebi ani na zemi ani pod zemí nemohl tu knihu otevřít a podívat se do ní.  Velmi jsem plakal, že se nenašel nikdo, kdo by byl hoden tu knihu otevřít a podívat se do ní.  Ale jeden ze starců mi řekl:Neplač. Hle, zvítězil lev z pokolení Judova, potomek Davidův; on otevře tu knihu sedmkrát zapečetěnou  Vtom jsem spatřil, že uprostřed mezi trůnem a těmi čtyřmi bytostmi a starci stojí Beránek, ten obětovaný; měl sedm rohů a sedm očí, což je sedmero duchů Božích vyslaných do celého světa.  Přistoupil k tomu, který sedí na trůnu, a přijal knihu z jeho pravice.  A když tu knihu uchopil, čtyři bytosti a čtyřiadvacet starců

Třetího dne vstal z mrtvých

Písně: 667; 201; 334; 385 1. čtení: Mk 16,9-16; 1Kor 15,1-8 Introit: „Po dvou dnech nám Hospodin vrátí život, třetího dne nám dá povstat a my před ním budeme žít.“ Oz 6,2 Text: „Kristus byl vzkříšen třetího dne podle Písem.“ 1Kor 15,4 Milí bratři a sestry, zkusme se vmyslit do situace, že jsme se poprvé dostali do křesťanského shromáždění. Kolem stolu stojí kruh lidí, dospělí i děti. Jednotlivcům je rozdáván chléb, rozlámaný z jednoho kusu na kousky. Podáván kalich, z kterého se každý napije. Atmosféra je přitom slavnostní, zpívá se píseň s radostnými slovy o odpuštění hříchů, slyšíme modlitby děkující Bohu za oběť jeho Syna Ježíše Krista. Někteří se usmívají, jiní stojí vážně, někdo se potichu modlí. – Všichni samozřejmě víte, že mluvím o slavení svaté večeře nebo jinak řečeno, stolu Páně. A také, že to není jen vzpomínka a připomenutí velikonoční události, ale že je to i zvláštním způsobem

Rút 4,1-12

Rt 4:1-12  Bóaz vystoupil k bráně a posadil se tam. Tu šel kolem zastánce, o němž Bóaz mluvil. Vybídl ho: Člověče, zastav se a posaď se tu.  A on se zastavil a posadil se. Bóaz pak vybral deset mužů z městských starších a požádal je: Zasedněte zde. A oni zasedli.  Zastánci pak řekl:„Noemi, která se vrátila z Moábských polí, chce prodat díl pole, který patřil našemu bratru Elímelekovi. Řekl jsem si, že ti to dám na vědomí a vybídnu tě, abys jej koupil v přítomnosti těch, kteří tu zasedají, před staršími mého lidu. Chceš-li použít svého práva k vykoupení, tedy jej vykup, nechceš-li, oznam mi to. Vím, že kromě tebe není bližšího zastánce. Já jsem po tobě. On odpověděl:„Vykoupím jej. Bóaz řekl:„V den, kdy koupíš od Noemi pole, kupuješ je i od moábské Rút, ženy po zemřelém, se závazkem zachovat jméno zemřelého v jeho dědictví. Tu řekl zastánce:„Nemohu je vykoupit

Jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny

Mk 6:1-6  Vyšel odtamtud a šel do svého domova; učedníci šli s ním. Když přišla sobota, počal učit v synagóze. Mnoho lidí ho poslouchalo a v úžasu říkali: Odkud to ten člověk má? Jaká je to moudrost, jež mu byla dána? A jak mocné činy se dějí jeho rukama! Což to není ten tesař, syn Mariin a bratr Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův? A nejsou jeho sestry tady u nás? A byl jim kamenem úrazu. Tu jim Ježíš řekl:„Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, u svých příbuzných a ve svém domě. A nemohl tam učinit žádný mocný čin, jen na několik málo nemocných vložil ruce a uzdravil je. A podivil se jejich nevěře.

Věřím v Syna jeho jediného, Pána našeho

Lk 3:21-22  Když se všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe a Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil. Lk 4:1-12  Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl. Ďábel mu řekl: Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb.  Ježíš mu odpověděl: Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem.  Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země a řekl: Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám: Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé.  Ježíš mu odpověděl: Je psáno: Budeš se klanět

« Starší příspěvky